Jelikož ostropestřec miluje teplo, vyskytuje se hlavně ve Středozemí. Nicméně pro jeho léčivé a příznivé účinky a významné spotřebě, je pěstován uměle na plantážích. Ve větším množství jej pěstují v Argentině, Číně, Rakousku, Německu, Polsku, Bulharsku, Maďarsku a také v České Republice.
Jak pěstovat ostropestřec mariánský
Ostropestřec mariánský je na pěstování velice snadná bylina, celkově není ostropestřec náročný. Ačkoli se mu v našich oblastech příliš nedaří, můžete si ho zkusit vypěstovat na zahradě. Vyžaduje zejména hlinitou, mírně vápnitou propustnou půdu na slunném a před větrem chráněném stanovišti. Doroste však i na stinném stanovišti. Hůře snáší jen kyselé půdy. Semena se vysévají přímo na záhon od začátku prvních slunných dnů, tedy přibližně počátkem dubna do hloubky 20-30mm. Sázíme do řádků s rozestupy cca 20 cm. Vyklíčí přibližně po 20 dnech. Sklízí se paličky, ty se nechají vyzrát a dosušit, semena se vymlátí a vytřídí. Zralost avizuje pápeří.
Sběr plodů: srpen – září
Ruční sběr semen ostropestřece je velmi nepříjemný až nebezpečný, ale má podstatnou výhodu, a tou je možnost postupného sběru nejvyzrálejších semen. Toto je velice přínosné, protože nevyzrálá semena mají podstatně méně účinných látek. Účinné látky jsou také v menším množství v listech a kořenech, podobně jako u příbuzného artyčoku, který se u nás zatím moc nepěstuje, bohužel ke škodě naší a našich jater, jelikož je také významně hepatoprotektivní.
Ostropestřec je vcelku dobře adaptován na velká vedra. Jakoby voskované listy a bílá barva na nich, snižují odpar vody na přímém poledním slunci. Přesně taková bezvětrná a slunná místa, se ostropestřeci líbí. Pěstování na poli je nepatrně náročnější na půdu a hnojení, protože vzrostlá rostlina potřebuje veliké množství stavebního materiálu.
Ostropestřec se také hodí jako obranná rostlina na okraj polního pozemku se zeleninou, protože jako plot je mnohem úspěšnější než jakékoli pletivo. Také se nádherně vyjímá na předzahrádkách, kam často nechodíte, ale rádi hledíte.