Zajímavosti a články

Antibiotika a Ostropestřec mariánský

Snad neexistuje na světě člověk, který by alespoň jednou v životě neužíval antibiotika.

Antibiotika se podávají nemocnému, aby usmrtily některé mikroorganismy nebo zabránily jejich dalšímu množení v lidském i zvířecím těle. Na světě je známo asi 6 tisíc látek, které mají antibiotické účinky, ale jen asi 70 z nich se využívá v humánním a veterinárním lékařství. Ty zbylé látky mají tolik nežádoucích účinků, že jsou pro uživatele přímo toxické. Antibiotika ničí bakterie, houby i parazitické prvoky.

Vzhledem k tomu, že antibiotika mají své vedlejší účinky, musí být vydávány pouze na předpis.

V historii se k léčení nemocí vždy používaly různé způsoby léčby, např. v Číně se využívalo k léčbě infekcí obkladů z plesnivého sojového mléka, pozůstatky antibiotik byly nalezeny v kostrách starých Egypťanů. Nejčastěji se antibiotika podávala ve stravě, čerstvá zelenina vždy obsahovala účinné látky pro léčení infekcí. V 19. století docházelo k významným objevům na poli antibiotik. Louis Pasteur, Rudolf Emmerich či Charles-Joseph Bouchard očkovali zvířata různými kulturami bakterií a tato zvířata poté neonemocněla, tehdy velmi nebezpečnými chorobami např. antraxem nebo cholerou. První skutečně účinné antibiotikum bylo objeveno až koncem 19. století, kdy si Francouzský doktor Ernest Duchesne všiml, že plísně rodu štětičkovec ničí škodlivé bakterie. Tento objev později zdokonalil Alexander Fleming, který v roce 1929 zaznamenal svůj objev. Bakterie, se kterými pracoval, byly napadeny plísní druhu Penicillium notatum a kolem této plísně se zastavil růst bakterií. Přestože ještě tehdy nebyl schopen tuto látku izolovat, nazval tuto sloučeninu penicilin. K dalšímu výzkumu na poli antibiotik významně přispěla 2. světová válka. Během bojů bylo mnoho raněných s infikovanými ranami, které bylo nutné léčit, a proto se věnovala velká pozornost výzkumu a rafinace penicilinu. Tým lékařů dokázal vyprodukovat dostatečné množství čisté a účinné látky, která se rychle a významně osvědčila při léčbě nemocných, kteří by bez podání této látky zemřeli. Další cesta výzkumu antibiotik byla otevřena.

Podle toho, jak antibiotika působí, se dělí na úzkospektrá a širokospektrá. Jak sám název napovídá úzkospektrá antibiotika se podávají, pokud známe původce obtíží či nemoci. Antibiotika jsou vybrána a cíleně podávána pro zničení očekávaných patogenních mikroorganismů. Příkladem je léčba raných infekcí způsobených stafylokoky nebo streptokoky, dále léčba infekce močových cest. Pokud není znám původce nemoci, či je zapotřebí rychle a dostatečně zapůsobit, volí se antibiotika širokospektrá. Ta se podávají například u sepse, peritonitidy, infikované gangrény u velkých infikovaných popálenin, pooperačních infekcí atd. Je však potřeba znát celkovou anamnézu nemocného, např. věk, alergie na antibiotika, stav imunity a další, aby nedošlo po podání antibiotik k ještě horším komplikacím.

Antibiotika fungují buď baktericidně, což znamená, že zabíjejí bakterie, nebo bakteriostaticky, tedy brání rozmnožování bakterií.

Antibiotika jsou zpravidla podávána 7 až 10 dní. Úspěšným znamením účinnosti antibiotik je snížení teploty a ustoupení obtíží a infekce. U závažných onemocnění např. u tuberkulózy může léčba antibiotiky trvat i měsíce.

Ze známých nežádoucích účinků antibiotik můžeme jmenovat závratě, zvracení, některá antibiotika poškozují ledviny a nervy, ztráta sluchu, poškození jater, průjem, alergické reakce, krvácivost, epileptický záchvat, žloutenka, komorová tachyarytmie, vyrážka, bolesti v kloubech, poškození chrupavky, gastrointestinální obtíže, vznik močových kamenů, pokles počtu bílých krvinek, anafylaktický šok, některá se ukládají do kostí a zubů. Nežádoucí účinky antibiotik se nemusí nutně projevit pouze při podávání, ale třeba za týden, za měsíc, či za několik let po ukončení užívání.

Je obecně známo, že podávaná antibiotika mají velmi nepříznivý vliv na střevní mikroflóru. Baktérie příznivé pro lidský organismus jsou bohužel antibiotiky zničeny. Nejvíce destruktivní jsou právě širokospektrá antibiotika, ta zabíjejí všechny mikroorganismy bez rozdílu.

Játra hrají významnou úlohu při látkové přeměně většiny podávaných léků, které vyžadují, aby byly přeměněny a následně z těla vyloučeny. Stejně tak jsou játra důležitým orgánem, který umožňuje, aby podávané léky byly vůbec schopny v těle působit. Mnoha lidem poškozují podávané léky játra přímo, už svým složením, někteří lidé jsou vnímavější k poškození svých jater, což je bohužel velmi nepředvídatelné. Poškození jater nemusí být provázeno okamžitými či akutními projevy. Následně může dojít také k poškození dalších orgánů, nejčastěji ledvin.

Z tohoto výčtu vyplývá, že ať už jste měli antibiotika jen jednou v životě, či je užíváte pravidelně, je rozhodně na místě svá játra podpořit. Můžete začít očistnou kůrou či dietou, ale určitě byste neměli zapomenout na ostropestřec. Ostropestřec mariánský je tou nelepší volbou, jak podpořit či uzdravit svá vyčerpaná játra.